ALTAVET | veterináři

ALTAVET | veterináři http://www.altavet.cz/ en-us Nucleus CMS v3.50 � Weblog http://backend.userland.com/rss http://www.altavet.cz//nucleus/nucleus2.gif ALTAVET | veterináři http://www.altavet.cz/ Tetanus http://www.altavet.cz/index.php?itemid=61

Vznik onemocnění

Onemocnění vzniká, pokud se spóry Clostridium tetanii dostanou do rány - krvácející dásně při výměně zubů u štěňat, hlubší zranění, abscesy, špatná pooperační

Tetanus-abnormální postavení uší a výrazné vrásky na čele

péče o chirurgickou ránu, porušený trávicí trakt, zranění dělohy nebo pochvy při porodu, obroušení zubů až na dřeňovou dutinu (např. chytáním kamínků). V ráně se spóra změní ve vegetativní stádium, které se množí a produkuje toxiny tetanolyzin a tetanospasmin. Tyto toxiny, zejména tetanospasmin, jsou zodpovědné za příznaky onemocnění. Z neporušeného trávicího traktu se toxiny nevstřebávají, protože jsou zničeny trávicími enzymy.

Tetanospasmin vyprodukovaný v ráně se šíří podél nervů směrem k centrální nervové soustavě (mozek a mícha). Postihuje nervové spoje, kde blokuje uvol�?ování GABA, což je látka, která za normálních okolností zastavuje přenos nervového vzruchu. Důsledkem této blokády jsou tonické křeče svalů (svaly jsou napjaté, tuhé, nedochází k záškubům), případně poruchy srdečního rytmu.

Různé druhy zvířat jsou vůči infekci rozdílně citlivé; nejcitlivější jsou koně, ovce, morčata, králíci, myši a člověk. Masožravci jsou k infekci mnohem méně vnímaví, kočky jsou 12x odolnější než psi. U psů byla prokázána i plemenná a věková predispozice. Nejcitlivější jsou němečtí ovčáci (cca 50% ze všech nakažených psů), dle věku jsou nejvíce postižena přezubující štěňata (až 75% případů). U koček nebyla věková ani plemenná predispozice zaznamenána, na 1 kočku s tetanem připadá asi 20 nemocných psů.

Příznaky

Tetanus - zakloněná hlava, strnulá šíje a propnuté končeniny, odtažený ocas

První příznaky se obvykle objevují 5-10 dní (výjimečně 2-3 týdny) od proniknutí bakterie do organismu. Tou dobou již nemusí být žádné poranění patrné. Pokud dojde k průniku infekce rankou na hlavě, nastupují příznaky onemocnění dříve než v ostatních případech.

Lokalizovaný tetanus se projevuje ztuhnutím svalů nad místem průniku infekce, může se rozšířit na protilehlou stranu nebo přejít v celkovou formu.

Generalizovaný (celkový) tetanus začíná ztuhnutím svalů končetin, topornou chůzí a problémy při vstávání a uléhání, ocas je obvykle odtažný od těla. Působením toxinu na nervové spoje převažuje napětí natahovačů končetin nad ohybači, proto jsou končetiny napjaté a s postupující nemocí je stále obtížnější je ohnout. Zvíře má zvýšenou tělesnou teplotu. S postupující nemocí není pacient schopen vstát, pouze leží na boku.

Napětím svalů a kůže na hlavě dostává pacient typický výraz - uši jsou nepřirozeně blízko u sebe, na čele jsou výrazné vrásky, koutky tlamy jsou staženy dozadu (tzv. sardonický úsměv), čelisti jsou pevně sevřené. Oči mohou být zapadlé, objevuje se šilhání a vystupuje třetí víčko. Zvíře nadměrně sliní, problémy s polykáním přechází až v neschopnost polykat. Objevují se srdeční arytmie a potíže s dýcháním. Psi mohou bolestivě naříkat, pokud nedošlo ke křeči hlasivek a ztrátě hlasu.

Pacienti jsou velice vnímaví k zvukovým a světelným podnětům, které u nich vyvolávají křeče celého těla a opistotonus (křeč svalů páteře, která vypne celé tělo do oblouku s extrémním záklonem hlavy). Komplikací může být zácpa a neschopnost močit v důsledku křeče svěračů.

Smrt nastává v důsledku dechového selhání, které je způsobeno křečí mezižeberních svalů, nadměrnou sekrecí do dýchacích cest nebo zasažením mozkového centra pro dýchání.

Diagnostika

Diagnóza tetanu se opírá především o typické klinické příznaky a anamnézu výměny zubů nebo neošetřeného poranění. Laboratorní diagnostika je oproti tomu málo specifická a obtížná. Tetanus má natolik typické příznaky, že jej téměř nelze zaměnit s jiným onemocněním. V úvahu přichází některé záněty mozku a míchy (např. v důsledku psinkové infekce) nebo otrava botulinem či organofosfáty.

Terapie

Prvním a nejdůležitějším zákrokem je aplikace antitoxinu (sérum proti tetanu), který neutralizuje toxiny, které ještě nepronikly do mozku, příp. se budou teprve tvořit. Terapeutická dávka po jednorázovém podání se v organismu udržuje 14 dní, takže není třeba aplikaci opakovat. K nežádoucím účinkům patří především riziko anafylaktického šoku po podání séra, kterému se však dá předejít podáním antihistaminik a kortikoidů, které nežádoucí reakci zabrání.
Aplikace antibiotik je nutná k likvidaci vegetativních stádií klostridií a tím k zástavě produkce dalších toxinů. Antibiotika také snižují riziko prostupu bakterií ze střeva do krevního řečiště v případě zácpy.

Nutné je zklidnění pacienta léky, aby byly utlumeny křeče svalstva (tzv. sedace). Celková anestezie není příliš vhodná, protože dále tlumí dýchání pacienta.

Tetanus - fenka Kessy po prodělané infekci

Pokud je nalezeno místo infekce, mělo by být dobře vyčištěno, nejlépe roztoky vnášejícími do rány kyslík (peroxid vodíku, hypermangan), na který jsou klostridie citlivé.

Podpůrná terapie zahrnuje trvalou intenzivní péči. Pacient by měl být uložen na klidném a tichém místě - nejlépe v zatemněné samostatné místnosti, aby nedocházelo k nadměrnému dráždění nervové soustavy. Nutností je měkké lože a pravidelné polohování jako prevence proleženin. Pokud pacient není schopen polykat, jsou mu veškeré tekutiny a výživa aplikovány přes kanylu přímo do žíly. Je-li tento stav dlouhodobý, lze pacientovi zavést sondu přímo do žaludku. Pokud to pacientův stav dovoluje, je třeba provádět masáže svalů a pasivní pohyby kloubů. V případě neschopnosti vymočit se je nutné cévkování, při zácpě klystýr. Dále se monitoruje funkce srdce a dýchání a v případě potřeby jsou podány příslušné léky.

Léčba je dlouhodobá, intenzivní hospitalizace je nutná 1-3 týdny (dle stupně rozvoje onemocnění v době návštěvy ordinace), ale přesto často končí úhynem pacienta.

Prognóza

Prognóza vyléčení je u psů dubiózní (tzn. cca 50 na 50), kočky se obvykle vyléčí. Prognózu zhoršuje nízký věk pacienta, poranění blízko mozku (na hlavě), rozsah původního poranění (hlavně u koček), rychlý nástup klinických příznaků a pozdní zahájení terapie.

Prevence

Důležité je důkladné ošetření všech hlubších poranění, u štěňat nabídnout vhodné hračky k okusování (vyhnout se zabláceným klackům, kamenům, požírání trusu koní a jiných zvířat). U psů lze provést vakcinaci po 12. týdnech stáří s revakcinací za 3-4 týdny a pak každé 2 roky. U koček se, vzhledem k vyšší odolnosti, vakcinace považuje za zbytečnou.

MVDr. Lucie Veselá

Foto č. 1 převzato z knihy Nemoci psa a kočky II. díl, č.2 z www.weilovna.cz. Foto č. 3 je naše pacientka po prodělaném tetanu - ještě nějakou dobu po překonání akutní fáze přetrvává šilhání a abnormální postavení uší.]]> články http://www.altavet.cz/index.php?itemid=61 Fri, 12 Feb 2010 15:18:35 +0100 Mazlíčci našich klientů http://www.altavet.cz/index.php?itemid=59

Coco Coco

Nelinka Nelinka

Amálka Amálka

]]> Mazlíčci našich klientů http://www.altavet.cz/index.php?itemid=59 Tue, 29 Dec 2009 00:25:00 +0100 http://www.altavet.cz/index.php?itemid=52 stránky připravujeme...]]> zajímavé případy http://www.altavet.cz/index.php?itemid=52 Sat, 31 Oct 2009 15:22:38 +0100 rozpis služeb http://www.altavet.cz/index.php?itemid=51 Rozpis služeb našich lékařů

Na této stránce bude pravidelně vypsán aktuální rozpis denních služeb našich lékařů. Doufáme, že tak usnadníme našim klientům orientaci a komunikaci při telefonickém objednávání ke konkrétnímu lékaři.

Tyto rozpisy jsou orientační. Jsou možné výměny služeb mezi lékaři!

Rozpis služeb na srpen

Srpen	9 - 15 hod	15 - 21 hod
Ne 1.8.	dr. Veselá	dr. Veselá
Po 2.8.	dr. Machová	dr. Boštička
Út 3.8.	dr. Hejda	dr. Veselá
St 4.8.	dr. Boštička	dr. xxxxxx
Čt 5.8.	dr. Hejda	dr. Machová
Pá 6.8.	dr. Veselá	dr. Hejda
So 7.8.	dr. Machová	dr. Machová
Ne 8.8.	dr. Machová	dr. Machová
Po 9.8.	dr. Boštička	dr. Boštička
Út 10.8.	dr. Veselá	dr. Machová
St 11.8.	dr. Veselá	dr. xxxxxx
Čt 12.8.	dr. Veselá	dr. Veselá
Pá 13.8.	dr. Boštička	dr. Veselá
So 14.8.	dr. Boštička	dr. Boštička
Ne 15.8.	dr. Boštička	dr. Boštička
Po 16.8.	dr. Veselá	dr. Machová
Út 17.8.	dr. Machová	dr. Boštička
St 18.8.	dr. Veselá	dr. Veselá
Čt 19.8.	dr. Hejda	dr. Boštička
Pá 20.8.	dr. Boštička	dr. Hejda
So 21.8.	dr. Veselá	dr. Veselá
Ne 22.8.	dr. Veselá	dr. Veselá
Po 23.8.	dr. xxxxxx	dr. Machová
Út 24.8.	dr. Hejda	dr. Machová
St 25.8.	dr. Machová	dr. xxxxxx
Čt 26.8.	dr. Hejda	dr. Veselá
Pá 27.8.	dr. Hejda	dr. Machová
So 28.8.	dr. Hejda	dr. Hejda
Ne 29.8.	dr. Hejda	dr. Hejda
Po 30.8.	dr. Machová	dr. Boštička
Út 31.8.	dr. Hejda	dr. Machová

Rozpis služeb na září

Září	9 - 15 hod	15 - 21 hod
St 1.9.	dr. Boštička	dr. xxxxxx
Čt 2.9.	dr. Hejda	dr. Machová
Pá 3.9.	dr. Machová	dr. Hejda
So 4.9.	dr. Boštička	dr. Boštička
Ne 5.9.	dr. Boštička	dr. Boštička
Po 6.9.	dr. Hejda	dr. Boštička
Út 7.9.	dr. Veselá	dr. Machová
St 8.9.	dr. Veselá	dr. xxxxxx
Čt 9.9.	dr. Hejda	dr. Boštička
Pá 10.9.	dr. Machová	dr. Hejda
So 11.9.	dr. Machová	dr. Machová
Ne 12.9.	dr. Machová	dr. Machová
Po 13.9.	dr. Boštička	dr. Veselá
Út 14.9.	dr. Machová	dr. Boštička
St 15.9.	dr. Veselá	dr. xxxxxx
Čt 16.9.	dr. Machová	dr. Veselá
Pá 17.9.	dr. Boštička	dr. Machová
So 18.9.	dr. Veselá	dr. Veselá
Ne 19.9.	dr. Veselá	dr. Veselá
Po 20.9.	dr. Machová	dr. Hejda
Út 21.9.	dr. Boštička	dr. Hejda
St 22.9.	dr. Machová	dr. xxxxxx
Čt 23.9.	dr. Boštička	dr. Veselá
Pá 24.9.	dr. Veselá	dr. Veselá
So 25.9.	dr. Hejda	dr. Hejda
Ne 26.9.	dr. Hejda	dr. Hejda
Po 27.9.	dr. Machová	dr. Boštička
Út 28.9.	dr. Hejda	dr. Boštička
St 29.9.	dr. Boštička	dr. xxxxxx
Čt 30.9.	dr. Hejda	dr. Machová

]]> rozpis služeb http://www.altavet.cz/index.php?itemid=51 Sun, 18 Oct 2009 18:51:34 +0200 Zdravotní aspekty kastrace psa a kočky http://www.altavet.cz/index.php?itemid=50 Nalezené kotě s chlamydiovou infekcí Kastrace je další často diskutovanou otázkou, která má silný zástup zastánců i odpůrců. Pro většinu lidí znamená kastrace pouze způsob, jak zvířeti definitivně zabránit v reprodukci. Já se chci věnovat především tomu, jak může tento zákrok ovlivnit zdraví pacienta.Kastrace fen a koček

Pro majitele fen a koček je kastrace stále ještě především prevencí nežádoucí březosti. Kočka je zvíře polyestrické s pohlavní sezónností, což přeloženo do normálního jazyka znamená, že u kočky probíhá během roku mnoho říjí cyklicky za sebou s krátkým obdobím pohlavního klidu (obvykle od října do prosince). To v praxi znamená, že kočka chodící ven může během roku porodit 3-4x koťata a kočky žijící výhradně v bytě v době říje svými milostnými projevy nedají majiteli spát. Proto je veřejností kastrace koček přijímána mnohem lépe a využívána častěji než u fen.

Oproti tomu většina fen hárá 2x do roka (cca 70%) a ostatní 1x nebo 3x ročně, většinou se nijak hlasitě neprojevují a jako prevenci fleků po bytě lze použít tzv. hárací kalhotky. Majitelé fen si proto myslí, že stačí jejich drahouška v kritickém období ohlídat a kastraci považují za zbytečnou, nepřirozenou nebo až nebezpečnou. To, že jim jejich milované a poslušné zlatíčko v roztoužené náladě zblbne, ohluchne a zdrhne s místním vořechem, je pak velmi nemile překvapí a nezbývá jim než přijít do ordinace veterinárního lékaře na sonografické vyšetření a posléze na potratové injekce. Někteří tak chodí téměř pravidelně – pro ně je to jednoduché a elegantní řešení a vůbec si neuvědomují, jak vážně to může narušit zdraví jejich chlupaté krasavice. Stejně nevhodné jako potratové injekce je oddalování hárání pomocí hormonálních injekcí, které sice zabrání říji, ale zvyšují riziko vzniku nádorů mléčné žlázy, pyometry nebo destrukce kostní dřeně.

Ať už fena byla nebo nebyla nakrytá, v organismu se hormony chovají v podstatě stejně – hormonálně je fena prostě březí. Pokud je fena jalová, jedná se o tzv. falešnou březost (pseudograviditu), která se u některých může navenek projevovat zbytněním mléčné žlázy a produkcí mléka, zvětšením břicha, žravostí, připravováním pelechu a simulací mateřské péče. Některé feny to „prožívají“ tak hluboce, že imitují i porod včetně nechutenství, neklidu a stahů břišní stěny. Na plodnost nemá tento stav vliv, ale bohužel se u jednou postižených fen často opakuje. U koček je průběh poněkud jiný, takže pseudogravidita nenásleduje po každé říji, vnější příznaky falešné březosti jsou velmi vzácné a většinou se projevují pouze změnami na mléčné žláze.

Pyometra u kočky

Nejzávažnějším onemocněním pohlavního systému u fen a koček je zánět dělohy (pyometra), který bez léčby způsobí v krátké době smrt samice; spontánní uzdravení je raritní. Jde o nahromadění abnormálního obsahu v děloze a postupně dochází k prostupu infekce a toxinů z dělohy do krve s následnou intoxikací a sepsí. Vzniku pyometry většinou předchází hormonální stimulace hlenových žláz a hromadění hlenu v děloze v období říje a po ní s následnou infikací obsahu. Dalším prokázaným způsobem vzniku je aplikace některých hormonálních preparátů. Onemocnění postihuje hlavně starší feny a o něco častěji ty, které nikdy neměly štěňata. Existuje forma otevřená, kdy obsah z dělohy odtéká, a uzavřená, která se výtokem neprojevuje. Mezi další příznaky patří zvýšené pití a močení, později apatie a nechutenství, zvracení, zvětšení břicha a hubnutí, horečka je vzácná. Terapie pomocí léků je doporučená pouze u mladých samic, které mají být v budoucnu použity v chovu a trpí otevřenou formou. Tato léčba má řadu vedlejších účinků, je úspěšná asi v 60% případů, ale hned při příští říji by měla být samice nakrytá, aby se infekce nevrátila. U uzavřené formy, starších pacientek a všech s vážně narušeným zdravotním stavem je doporučeno chirurgické ošetření vyjmutím dělohy a vaječníků.

Pohlavní orgány mohou být postiženy také nádorovým bujením. Některé cysty a nádory vaječníků mohou být hormonálně aktivní, takže samice navenek stále vykazuje příznaky říje, může se u ní rozvinout pyometra nebo porucha kostní dřeně s následnou anémií. Nádory v děloze jsou většinou nezhoubné, ale můžou vyrůst do obřích rozměrů a utlačovat ostatní orgány v břišní dutině. Nádory pochvy jsou relativně časté u fen, většinou také nejsou zhoubné, ale mohou způsobit krvácení z pochvy a poruchy močení nebo defekace.

Mezi nejčastější nádorové onemocnění ale patří nádory na mléčné žláze. Je prokázáno, že raná stádia nádorů jsou citlivá ke stimulaci pohlavními hormony a proto se kastrace doporučuje u fen před prvním háráním (minimální riziko vzniku nádoru v pozdějším věku) nebo po něm. S každou další říjí se preventivní účinek kastrace snižuje. Vznik těchto nádorů dále podporuje klinický průběh falešné březosti (otok mléčné žlázy, laktace) nebo aplikace hormonálních preparátů. U fen je asi 45% nádorů zhoubných, u koček je to až 90%. Šíří se krevní a lymfatickou cestou do mízních uzlin, plic, jater, kostí, ledvin a srdce. Terapie spočívá v chirurgickém odstranění nádoru a jeho okolí, případně celé mléčné lišty a lze doporučit i současnou kastraci.

Mezi významná onemocnění fen, kterým lze předejít kastrací, patří kupodivu i cukrovka (diabetes mellitus). Je prokázán vliv samičích pohlavních hormonů a probíhajících cyklů na vznik tohoto onemocnění. I při léčbě již vzniklého diabetu je kastrace u fen doporučována a často se po operaci hladina cukru v krvi upraví natolik, že již není třeba do naší chlupaté pacientky píchat inzulin.

Kastrace se provádí dvěma způsoby.

Pyometra a cysty na vaječníkách u feny

Vyjmutí vaječníků (ovariektomie) bylo dříve propagováno pro svou jednoduchost a rychlost zákroku. Jsou tu však rizika spojená s nedokonalým odstraněním tkáně vaječníku, která může regenerovat a opět nastartovat pohlavní cyklus. Navíc tento způsob kastrace zcela nevylučuje možnost vzniku pyometry a nádorů na děloze. Vyjmutí vaječníků i dělohy (ovariohysterektomie) je v dnešní době preferovanou formou kastrace. Odstraňuje se celá děloha a oba vaječníky. Stehy se v obou případech odstraňují 10 dní po zákroku a pacientka je schopná žít dál normálním životem.

Mezi negativní dopady kastrace patří možnost vzniku inkontinence moči u některých fen po měsících až letech po zákroku. Tato porucha je způsobena ochabnutím svěrače močové trubice v důsledku absence pohlavních hormonů a častěji se vyskytuje u velkých plemen. Tento problém je snadno řešitelný podáváním externích hormonů v nízkých dávkách nebo jiných látek stimulujících svěrač. Druhou, ještě vzácnější změnou u fen, je změna struktury srsti, která připomíná první štěněčí osrstění. Řada majitelů tvrdí, že fena po kastraci musí nutně ztloustnout, ale toto tvrzení je poněkud sporné. Sice se v organismu mírně mění metabolismus, ale je to spíš o změně přístupu majitele. Ten má tendenci chovat se ke kastrované feně jako k nemocné, různě jí podstrojuje a šetří a fenka pak snadno zpohodlní.

Mnoho lidí si myslí, že když dopřejí své fence jednou za život štěňata, tak dotyčná nebude mít nikdy zdravotní problémy, jako je zánět dělohy, nádory na vaječnících a na mléčné žláze. Berou to jako stoprocentně platný fakt a nechají proto nakrýt i fenku voříška, od které by jinak štěňata vůbec nechtěli a proto jich většinu hned po narození utopí nebo je horko těžko udávají. Je to mýtus, který je naprosto nesmyslný, ale o to houževnatěji přežívá v povědomí majitelů. Nikde není psáno, že fena z chovatelské stanice, která měla 4 vrhy štěňat, nemůže onemocnět zánětem dělohy nebo nádorem. Dle určitých studií je pravděpodobnost vzniku onemocnění u těchto fen o něco nižší, ale stále mluvíme jen o snížení pravděpodobnosti v řádu procent! Stejně tak existuje určitá pravděpodobnost, že neonemocní fena, která není kastrovaná a nikdy v životě štěňata neměla…

Kastrace psů a kocourů

Také u kocourů je kastrace veřejností přijímána s větším pochopením než stejný zákrok u psa. Nekastrovaný kocour totiž výrazně páchne a většinou značkuje své teritorium včetně bytu. Pokud chodí ven, pouští se do rvaček s ostatními kocoury a často se vrací poškrábaný a pokousaný. Také má tendenci více se toulat a jeho rádius je mnohem větší než u kastráta, takže se často domů už nevrátí v důsledku srážky s autem, psem nebo myslivcem. Všeobecně se kastrovaní kocouři více mazlí a jsou usedlejší, ale tvrzení, že přestanou chytat myši, je naprosto scestné.

Naproti tomu u psů má řada majitelů jakýsi soucit a pocit sounáležitosti se svým miláčkem. Proto ke kastraci přistupují až jako k poslední možnosti, jak vyřešit některé problémy. Kastrace je doporučitelná u všech psů, se kterými se nepočítá v chovu. Řada psů začne v době dospívání projevovat dominantní chování vůči ostatním psům, které může přejít až v agresivitu. Někteří psi jsou tak dominantní, že mohou být agresivní i vůči vlastnímu majiteli. (Ale pozor! Kastrace není samospasitelná a bez změny přístupu majitele k agesivnímu psovi se nic nevyřeší!!!) Kastrace je také dobrá prevence útěků za hárajícími fenkami (ale pokud se pes naučí toulat, jen samotná kastrace mu v tom už nezabrání). Někteří psi jsou zase kvůli háravce v okolí schopní prokňučet a provýt celé dny a noci a držet protestní hladovku. Když takový pes bydlí v paneláku, kde je více nekastrovaných fen, může tento jeho stav trvat značnou část roku.

Z čistě zdravotních důvodů je kastrace dobrou prevencí torze varlete a nádorů varlat. Za absolutně nutný lze tento zákrok považovat u psů-kryptorchidů, u kterých bylo jedno varle (nebo obě) zadrženo v dutině břišní, kde je rozvoj tumoru nebo torze mnohem častější. Navíc je kryptorchismus dědičný, takže by kryptorchidní psi neměli být použiti v chovu. Proto by také měla být vyjmuta obě varlata a ne jen to, které nesestoupilo do šourku. U starších psů se často vyskytuje benigní zvětšení prostaty, které může způsobovat problémy při kálení a močení a krvácení do moči. Tento stav může přejít v cysty prostaty s následným zánětem a sepsí nebo v nádor prostaty. Pokud je pes kastrován v době, kdy je prostata pouze zvětšená, po zákroku dojde k jejímu postupnému zmenšení. Nádory prostaty jsou těžko odstranitelné, mohou tvořit metastázy v kostech a kastrace už na jejich zmenšení nebo zánik nemá vliv. U kocourů jsou tyto zdravotní problémy mnohem vzácnější.

Z negativ kastrace samců je třeba zmínit zvýšené riziko potíží s močením u kocourů, kteří trpí močovými kameny. Samotná kastrace neovlivňuje vznik močových kamenů, ale protože jsou kocouři většinou kastrováni ještě před ukončením plného tělesného vývoje, mají užší močovou trubici a tím ztížený odchod kamenů z těla. Ale je to pouze jeden z mnoha faktorů, který k těmto potížím přispívá. U kastrovaných psů se může objevit inkontinence moči, ale tento jev je mnohem vzácnější než u fen.

Z mého pohledu veterinárního lékaře u kastrace jednoznačně převažuje pozitivní vliv zákroku nad možnými negativy. A pokud se již nějaký takový problém objeví, je mnohem snáze řešitelný než zdravotní problémy nekastrovaných zvířat.

MVDr. Lucie Veselá]]> články http://www.altavet.cz/index.php?itemid=50 Sat, 17 Oct 2009 16:01:35 +0200 ordinace http://www.altavet.cz/index.php?itemid=13
ordinace

exterier

]]> fotogalerie http://www.altavet.cz/index.php?itemid=13 Sat, 28 Mar 2009 12:40:00 +0100 operační sál http://www.altavet.cz/index.php?itemid=30
operace
operace
operace 2
operace
]]> fotogalerie http://www.altavet.cz/index.php?itemid=30 Thu, 26 Mar 2009 22:31:00 +0100 zubní sálek http://www.altavet.cz/index.php?itemid=32
zubni pacient
zubni sal
]]> fotogalerie http://www.altavet.cz/index.php?itemid=32 Sat, 11 Oct 2008 21:02:00 +0200 čekárna http://www.altavet.cz/index.php?itemid=38
čekárna1
čekárna2
]]> fotogalerie http://www.altavet.cz/index.php?itemid=38 Fri, 10 Oct 2008 21:43:00 +0200 naši pacienti http://www.altavet.cz/index.php?itemid=40
null null

null

null null null null

Flop a kotě

null null

velký pacient
]]> fotogalerie http://www.altavet.cz/index.php?itemid=40 Fri, 10 Oct 2008 00:29:00 +0200